Rozloučení 
ve středu 11. ledna
v Lipníku

Poslední rozloučení s touto uznávanou osobností se uskuteční ve středu 11. ledna ve 14 hodin v sále kulturního domu Echo v Lipníku nad Bečvou.

Marcela Kleckerová stála u zrodu celosvětového setkání uměleckých kovářů na hradě Helfštýně s názvem Hefaiston.

Pod jejím vedením doznal hrad velkých změn, a to nejen ve stavební obnově památky. Stal se centrem kulturně – společenského života v přerovském regionu.

Snímek ze sedmdesátých let, kdy začala Marcela Kleckerová pracovat na Helfštýně.Zdroj: Archiv Františka Hýbla.Snímek ze sedmdesátých let, kdy Marcela Kleckerová začala pracovat na Helfštýně. Autor: Archiv Františka Hýbla.

Hrad Helfštýn na podzim 2007Zdroj: DENÍK/Romana BurgetováHrad Helfštýn na podzim 2007. Autor: DENÍK/Romana Burgetová

Ze zchátralé památky velká atrakce

Díky Marcele Kleckerové a bývalému vedení Muzea Komenského v Přerově se podařilo ze zchátralého objektu vytvořit jednu z nejnavštěvo­vanějších památek na Přerovsku.

Za svou činnost získala řadu ocenění – v roce 2000 to byla cena ministra kultury Artis Bohemiae Amicis za přínos české kultuře a její propagaci v zahraničí, v roce 2009 obdržela i Cenu Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury.

„Natrvalo se zapsala nejen do české, ale i světové historie uměleckých kovářů. V dobách největší slávy se Hefaistonu zúčastnilo až šest stovek uměleckých kovářů, a to, co udělala s proměnou hradu Helfštýna, nemá obdoby," řekl historik a bývalý ředitel Muzea Komenského v Přerově František Hýbl, pro něhož je odchod Marcely Kleckerové velkou ztrátou.

Marcela Kleckerová s Cenou Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury za rok 2008Zdroj: Jan ČepMarcela Kleckerová s Cenou Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury za rok 2008. Autor: Jan Čep

Kovářský mistr Claudio Bottero z Itálie připravuje unikátní dílo Dech větru na Hefaistonu 2009Zdroj: DENÍK/Jiří KopáčKovářský mistr Claudio Bottero z Itálie připravuje unikátní dílo Dech větru na Hefaistonu 2009. Autor: DENÍK/Jiří Kopáč

Nemoc ji upoutala na vozík

Své velkolepé plány dokázala realizovat, přestože byla kvůli vážné nemoci upoutána na invalidní vozík. I po svém odchodu z funkce správkyně hradu se zajímala o kulturní dění a byla kurátorkou tradiční výstavy Kov ve městě v Lipníku nad Bečvou.

„Pro mě je její odchod obzvlášť citlivou záležitostí, protože to bylo třicet let každodenní spolupráce. V posledních čtrnácti letech i ve vazbě na město Lipník, protože díky ní jsme se více sepnuli s Helfštýnem a stali se kovářským městem. Marcela Kleckerová dělala kurátorku asi šedesáti výstav v Galerii Konírna a pomáhala nám i v oblasti památkové péče," řekl starosta Lipníku nad Bečvou Miloslav Přikryl.

Srpen 2008. Dětský soubor zobcových fléten Flauto Giocoso zpříjemňoval prohlídky Helfštýna renesanční i lidovou hudbou. Zdroj: DENÍK/Michaela MajerováSrpen 2008. Dětský soubor zobcových fléten Flauto Giocoso zpříjemňoval prohlídky Helfštýna renesanční i lidovou hudbou. Autor: DENÍK/Michaela Majerová

Hrad proměnila od základů

První zaměstnání kunsthistoričky Marcely Kleckerové po ukončení studia na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci bylo v přerovském muzeu, kde nastoupila nejprve na oddělení dějin školství a komeniologie.

V průběhu dvou let se dostala blíže ke své profesi na tehdy existující metodické oddělení památkové péče.

Právě v té době se zaměřila na zvelebení středověkého hradu Helfštýn, který spadal a stále spadá pod muzeum.

„Právě na tomto objektu jsem se snažila dokázat, že i přes velké problémy nedostatku materiálu, speciálního nářadí a specializovaných firem to při určité cílevědomosti jde. Nejprve s pomocí dobrovolných brigádníků, studentů architektury a za významné odborné podpory Zdeňka Gardavského ze Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů v Olomouci se hrad začal opravovat a zvelebovat," prozradila před lety v rozhovoru pro Přerovský a hranický deník Marcela Kleckerová.

Hrad Helfštýn v létě 2009Zdroj: DENÍK/Petra Poláková-UvírováHrad Helfštýn v létě 2009. Autor: DENÍK/Petra Poláková-Uvírová

Při hledání firem pro rekonstrukci památkových objektů navázala spolupráci s uměleckým kovářstvím a představení práce mistrů černého cechu na hradě Helfštýně v roce 1982 bylo pro tento objekt zřejmě nejvýznamnějším da­tem.

Za garance profesora Alfreda Habermanna, nestora uměleckého kovářství, se na Helfštýn začali každoročně sjíždět mistři černého cechu z různých koutů světa. A právě tato specializace dostala hrad do povědomí široké veřejnosti.

Novoroční výšlap na Helfštýn. Leden 2008Zdroj: DENÍK/Dagmar RozkošnáNovoroční výšlap na Helfštýn. Leden 2008. Autor: DENÍK/Dagmar Rozkošná

Helfštýn jako místo odpočinku a umění

Vytvoření podmínek pro prezentaci uměleckého kovářství si vyžádalo i další stavební úpravy hradu.

Byla vybudována historická kovárna, v suterénu hradního paláce pak stálá expozice uměleckého kovářství a historická mincovna.

Třetí nádvoří bylo vybaveno venkovními výhněmi, zrekonstruována byla i budova bývalé pekárny a Studio uměleckého kovářství.

Marcela Kleckerová měla vždy touhu, aby její následovníci vedli hrad ve stejných intencích jako ona.

„Na prvním místě bych však chtěla, aby byl Helfštýn i nadále chápán hlavně jako cíl turistů, kteří si přijdou na hrad a hlavně do přírody odpočinout, dovědět se něco o naší historii a uvidět kvalitní umělecké řemeslo a sochařskou tvorbu," vyjádřila před lety své přání.