Důchodkyně byla hospitalizovaná v nemocnici a později v domově důchodců zemřela. Pozitivní na hepatitidu byli i někteří pracovníci domova, kteří přišli se ženou do styku.

Hygienici tvrdí, že se jedná pouze o ojedinělý případ a dalším lidem nákaza nehrozí. „Onemocnění k nám zřejmě zavlekla nově přijatá klientka. Byla asi týden hospitalizovaná v nemocnici a potom u nás zemřela,“ uvedl ředitel Domova pro seniory v Pavlovicích u Přerova Antonín Václavík.

Tento případ se sice objevil už v červnu, ale později byl zachycen pozitivní nález i u některých zaměstnanců. „Byli kvůli tomu na neschopence,“ dodal ředitel Václavík.

Virová hepatitida typu E se podle hygieniků vyskytuje nejčastěji mezi mladými lidmi. Na Přerovsku zaznamenali hygienici od počátku prázdnin do poloviny srpna tři případy žloutenky typu E, jeden případ žloutenky typu A a tři případy virové hepatitidy typu B.

„Nemoc se přenáší fekálněorální cestou, a to přímo od osoby k osobě, nebo například prostřednictvím kontaminované vody,“ uvedla Růžena Haliřová z Krajské hygienické stanice v Olomouci.

Podle odborníků jsou příznaky žloutenky typu E obdobné jako u typu A. „Onemocnění je záludné v tom, že nemá žádné výraznější symtomy. Objevují se podobné příznaky jako u chřipky, nevolnost a bolesti svalů. Nakažený jedinec navíc nemusí být žlutý,“ popsala Haliřová.

Inkubační doba od nakažení do propuknutí nemoci je 15 až 64 dní. Podle krajských hygieniků může dojít k nákaze žloutenkou typu E například při špatném hygienickém ošetření. Přenášet se může stolicí nemocných nebo nedostatečnou hygienou rukou.

„Rozsáhlé epidemie byly zaznamenány například v Indii, Barmě, asijských státech nebo Lybii. Většinou se přitom jednalo o vodní epidemie v souvislosti s povodněmi a následnou fekální kontaminaci vodovodu,“ konstatovala Haliřová. Hygieniky s ohledem na vzácnost výskytu tohoto typu žloutenky překvapuje, že se případ nákazy objevil v domově důchodců.

„Zjišťovali jsme všechny osoby, s nimiž přišla nakažená žena do styku. Dosud se nám ale nepodařilo zdroj nákazy zjistit. Situace je nyní stabilizovaná a v současnosti nikomu žádné riziko nehrozí,“ dodala k tomu přerovská epidemioložka Jitka Skácelová.

V ostatních domovech důchodců na Přerovsku se nákaza žloutenkou neobjevila. „Musím to zaklepat, ale my jsme tady nikdy žádné takové onemocnění neměli. Zařízení, jako jsou domovy důchodců, jsou však velmi rizikovým prostředím a proto je nutné se mít na pozoru,“ komentoval situaci ředitel Domova pro seniory v Radkově Lhotě Emil Skácel.

Petra Poláková-Uvírová, Dagmar Rozkošná