Hraničtí vojáci se v ní rozhodně neztratili. Hlavně ženy měly velký úspěch. Rotmistryně Zuzana Jandásková, rotná Alena Sookyová a četařka Petra Lajgotová suverénně zvítězily nad zbylými ženskými družstvy.

„Nebyla to naše první soutěž, ale rozhodně to byl zatím největší úspěch. Už osmým rokem se pravidelně zúčastňujeme střelecké soutěže O putovní pohár velitele Pozemních sil, kde bývá až dvacet družstev. Nejlépe jsme tam zatím dopadly druhé, nejhůř sedmé. Letos bychom chtěly zlato," pověděla Alena Sookyová.

„Musím uznat, že konkurence je tam velká. Holky dobře střílí a umísťují se pravidelně do třetího místa," dodala Zuzana Jandásková.

Ji a její kolegyně vybral velitel roty jako nejlepší střelkyně. Dle jejich slov spolu trénují jednou měsíčně na střelbách a před závody i dvakrát.

„Právě na střelbách se můžeme dobře soustředit a řádně nastřelit zbraň. Vždy střílíme ostrýma. Je výborné, že nám velitelé umožní přípravu nad rámec. Věříme, že jsou nadřízení rádi, že reprezentujeme 7. mechanizovanou brigádu," doplnila Petra Lajgotová.

Zleva Petra Lajgotová, Alena Sookyová a Zuzana Jandásková vyhrály ve vojenské Střelecké soutěži velitele 7. mechanizované brigády v Hranicích. Úspěchy sklízí i na ostatních celorepublikových kláních ženských praporů.

Zleva Alena Sookyová, Petra Lajgotová a Zuzana Jandásková vyhrály ve vojenské Střelecké soutěži velitele 7. mechanizované brigády v Hranicích. Úspěchy sklízí i na ostatních celorepublikových kláních ženských družstev. Foto: Deník/Barbora Jestřebská

Hranické střelecké klání mělo čtyři disciplíny. Střílelo se z útočné pušky Bren a také z pistole Phantom.

„Všechny disciplíny byly na čas. První byla asi nejobtížnější. Musely jsme běžet padesát metrů s neprůstřelná vesta s těžkými kovovými pláty, která váží minimálně dvanáct kilo, zalehnout a střílet třemi náboji z Brenu na sto metrů vzdálený cíl. Dohromady jsme na to měly dvě minuty," popsala Alena Sookyová.

Další disciplíny vysvětlila Petra Lajgotová. Ta je ze všech tří údajně nejsoutěživější.

„Druhá disciplína byla také vleže s Brenem, na sto metrů a na dvě minuty. Tentokrát jsme střílely pěti náboji, bez zátěže. Třetí a čtvrtá disciplína byla střelba z pistole. Na dvacet pět metrů, pět nábojů a dvě minuty ve stoje a poslední úkol za dvacet sekund vystřílet tři náboje na deset metrů vzdálený cíl," řekla.

„Zamířit někdy trvá jen pár sekund, ale někdy, než naprosto zklidníme dech a plně se soustředíme, to může být i patnáct sekund. Je důležité být si opravdu jistá, že mám na mušce cíl," svěřila se Alena Sookyová.

Na rivalitu mezi střelci a střelkyněmi se prý v armádě nehraje. „Vzájemně se snažíme podporovat. My osobně to bereme všechno srdcem a hodně nás to baví," usmívala se Zuzana Jandásková a dodala, že všechny tři nepojí pouze práce, ale i dobré přátelství.

„Škoda jen, že si naše rodiny nedokáží představit, co všechno obnáší naše příprava a práce. Ať už jsou to děti, můj muž nebo rodiče," povzdechla si na závěr Alena Sookyová.