Hranice hledají nové možnosti

Již dvě průmyslové zóny se podařilo realizovat hranické radnici. Na přelomu let 2000 a 2001 vyrostla na poli mezi Hranicemi a Drahotušemi obrovská továrna LG. Philips. Ta se sice vloni potýkala s krachem mateřské společnosti a v současné době ruší původní výrobu vakuových obrazovek, vstup nového investora však dává zóně nové naděje.

„Společnost CTP Invest jedná s renomovanými výrobci. Zanedlouho by mohlo dojít k podpisu smluv se třemi nebo čtyřmi zahraničními společnostmi, jejichž vstup přinese do regionu nová pracovní místa,“ sdělil tento týden mediální zástupce nového vlastníka Jiří Hořčica. Už letos na podzim by zde měly najít práci čtyři stovky lidí, v následujících letech by tyto počty měly stoupat.

V letošním roce prodala hranická radnice připravovanou průmyslovou zónu v lokalitě Potštátské ulice jedinému vlastníkovi. „Jedná se o dopravní firmu, která zde chce vybudovat velké logistické centrum,“ informoval mluvčí hranické radnice Petr Bakovský.

O případném využití pro průmyslovou zónu uvažuje hranická radnice i v případě kasáren Jaslo, která dostane od armády v příštím roce do svého majetku.

„Máme signály od místních živnostníků, že by rádi některé prostory využili pro své podnikání,“ sdělil již dříve hranický starosta Miroslav Wildner (ODS).

Kojetínská zóna zažila i krach

Průmyslovou zónu v Kojetíně mohou investoři bezezbytku využít. Cukrovar i areál bývalých technických služeb, který se nachází v průmyslové zóně Kojetína, poskytují podnikatelům dobré podmínky pro jejich aktivity.

„V místě bývalých technických služeb se začíná stavět betonárka. Cukrovar byl první podnik v této lokalitě. V současné době se však bude likvidovat a vzniklá plocha bude určena pro další podnikání. Město podporuje každou aktivitu podnikatelů, ale jen do určité hranice. Ostatní už záleží na iniciativě investorů,“ uvedl starosta města Kojetín Mojmír Haupt.

Kromě ostatních firem zde provozuje svou podnikatelskou činnost například i Moravský lihovar. Kojetínská zóna byla vybudována za železniční tratí, kde má každá z firem svou vlakovou vlečku. „Podmínkou výstavby bylo oddělení průmyslové zóny od města. Hranici tvoří železniční přejezd a z obou stran je zóna oddělena ulicemi Křenovská a Padlých hrdinů,“ uvedl starosta. Dodal, že historie průmyslového využití této lokality sahá do poloviny 19. století, kdy zde byl postaven cukrovar.

Lipník: zóna má tři části

Lehký průmysl, skladové prostory, ale také pozemky prodané investorům, to vše naleznete v areálu průmyslové zóny v Lipníku nad Bečvou, která se nachází na východním okraji města ve směru na Hranice.

„V současné době zónu využívá Centrální sklad Penny Marketu a koncem letošního roku nebo na začátku roku příštího budou vystavěny areály nebo haly společnosti CTP Invest Humpolec,“ uvedla vedoucí odboru regionálního rozvoje Zuzana Dlesková z Lipníku nad Bečvou.

Lipnická průmyslová zóna je rozdělena do tří částí. V první lokalitě město Lipník nad Bečvou vlastní pouze jeden pozemek a zbývající část je určena k průmyslové výrobě a pro skladové prostory. Druhá lokalita je využita ke stejným účelům.

Pozemky ve třetí části průmyslové zóny město vykoupilo a následně prodalo soukromým investorům. Sídlí zde například obchodní společnost RENATEX CZ, která připravuje stavbu průmyslové prádelny.

Přerov: místo průmyslové zóny budou domky

Průmyslová zóna, kterou vlastní Přerov v místní části Újezdec, leží ladem už od roku 2003. Město tento pozemek zakoupilo za 25 milionů korun.

Dosud se mu však nepodařilo nalákat do této lokality investora. Vedení přerovského magistrátu tak přišlo letos na jaře s novým záměrem.

Devítihektarový pozemek chce nabídnout k výstavbě rodinných domků. Za jakou cenu by se však stavební parcely prodávaly, zatím neví.

Město totiž nemá jasnou představu, zda bude jejich odprodej řešit ve vlastní režii, nebo celou lokalitu nabídne subjektu, který se o to postará.

„Jakou cestou se vydáme a za jakou cenu budou pozemky nabízeny, to se rozhodne, až budou vyřešeny všechny náležitosti ohledně změny územního plánu,“ řekl náměstek přerovského primátora Josef Kulíšek.