„Nejde o to jestli, budeme hrát dobře nebo špatně, jde o to, aby se lidi uvolnili a pobavili se,“ nám řekl v rozhovoru těsně před koncertem zpěvák kapely Fany Michalík.
Zahradní slavnost začíná za pár minut. Je to první koncert po nucené pauze, těšíte se?
Po tak dlouhé době se nejde netěšit. Samozřejmě jsme nervozní, hlavně ať všechno po té koronavirové krizi dobře dopadne. Nejde o to jestli, budeme hrát dobře nebo špatně, jde o to, aby se lidi uvolnili a pobavili se.
Jak jste vnímal tu situaci, která v podstatě změnila naše životy ze dne na den?
Upřímně říkám, že jsem to potřeboval. Myslím, že drtivá většina lidí potřebovala zjistit, že nemusí pořád někde cárat (smích). V tom dobrém slova smyslu pochopit, že žít naplno, neznamená furt někde být. Po těch letech hraní jsem si odpočinul a konečně jsem úplně vypustil, nemusel jsem si dávat pozor na hlasivky, abych nenastydl a spoustu dalších věcí. O to více se tím pádem těším teď na dnešní koncert (smích).
Jak jste využil tu dvou a půlměsíční pauzu?
Já jsem doma dodělával úplně obyčejné věci, natíral jsem ploty, něco jsem podělal v dílně, poslouchal dobrou hudbu. Řady lidí se to dotklo v živobytí, to je velmi mrzuté. Na druhou stranu si myslím, že ty, kteří byli neustále v nějakém spěchu a shonu, ta situace přinutila se podívat a zamyslet se nad tím, jak žili.
Léto je před námi. Jak to vidíte?
To kdyby někdo věděl (smích). Letní festivaly se zrušily. Kdybysme se takto bavili před rokem, tak by nikdo nevěřil, že něco takového přijde. Doufejme ale, že to nejhorší máme opravdu za sebou. Český člověk je už na festivalech takový závislák a potkávat se na nich s lidmi, je takový národní zvyk. Pořadatelé sice stále uvažují o nějakých alternacích, ale nic není zatím jisté. Nad mnoha věcmi visí ještě řada otazníků. Když budeme zdraví a pokud to půjde, rádi si zahrajeme.
Kdy vás napadlo uspořádat tuto Zahradní slavnost?
Jak se ta situace začala pomalu rozvolňovat, tak jsme si říkali, pojďme něco pro ty lidi udělat, aby neseděli doma. Uvažovali jsme, že bysme pro sto lidí zorganizovali jen takovou jakoby zkoušku. Přijdou jenom ti skalní a bude aspoň sranda. Mezi tím ale vláda schválila už 300 lidí, tak to už jsme si říkali, že neuspořádáme klasický koncert, ale spíš jen zahradní slavnost. Aby si lidi přišli posedět, popít si a my jim k tomu zahrajeme. Na rozdíl od festivalu, kde nám dají 50 minut, a my pak musíme rozhodnout, kterou písničku zahrajeme a kterou ne, to máme dnes daleko jednodušší. Výjimečně jim zahrajeme všechno, tak jako bysme měli zkoušku. Může se stát, že se nám tam vloudí i nějaká chyba a pak tu písničku budeme hrát třeba ještě jednou (smích).