Pily nestíhají, ač lidem prodloužily směny a řežou o víkendech. Na železnici podle lesníků zase chybějí vagony. V lesích v Olomouckém kraji je přitom potřeba zpracovat několik stovek tisíc kubíků, v celé České republice pak odhadují lesníci rozsah na tři miliony.

Lýkožrout a vichříce

Kalamity jsou podle lesníků nebývalé. Lýkožrout v takovém rozsahu nepožíral smrky desítky let, nejvíce právě na střední a severní Moravě. Do toho v srpnu a říjnu foukly derecho a Herwart a poškodily další desítky tisíc kubíků dřeva.

„Do března je to neproveditelné. V Česku leží stovky tisíc kubíků kalamitního dřeva jen z větrné kalamity. Za nás můžu prohlásit, že do jara máme kůrovcové pryč, jsme u konce kalamity, kdy nám zbývá posledních 15 tisíc kubíků,“ uvedl vedoucí správy městských lesů v Moravském Berouně Tomáš Nakládal. Za poslední tři roky muselo z městských lesů v okolí Moravského Berouna pryč 120 tisíc kubíků.

Do toho se zpracovatelé s technikou, které většina vlastníků najímá na práci v lese, musí prořezat větrnou kalamitou a kulatinu nachystat na expedici.

„Snad i větrnou stihneme,“ dodal Nakládal.

Že termín nestihnou, vědí už nyní například v menších obcích. S jistotou tam, kde počasí v zimě práce výrazně zpomalí.

„Postupně na tom budeme pracovat. Nemáme na to vlastní zaměstnance, najímáme lidi. Když se termín nestihne, napadené dřevo necháme ošetřit proti kůrovci a kdo nám dokáže, že co spadlo, spadlo vloni v říjnu,“ uvedla starostka, která si nepřála zveřejnit jméno.

Náměstek ředitele Lesů města Olomouce Ivo Koláček si je jist, že větrnou kalamitu zpracovat zvládnou.

„Hmyzí bychom chtěli. Budou však tací, co to určitě zvládnout nemohou,“ uvedl.

Těžíme budoucnost

Při větrné kalamitě bylo jen v olomouckých lesích poškozeno 10 tisíc kubíků, což je dvouměsíční těžba za normálních podmínek.

„Dnes je situace abnormální. Ročně děláme poslední tři roky šestinásobek toho, co jsme dělali. Těžíme budoucnost,“ kroutil hlavou nad rozsahem kalamity v lesích, která nebere konce. Ten je podle něj v nedohlednu. „Nastane, až v lesích dojde smrk,“ dodal Koláček.

Smrk však odumírá na celé střední a severní Moravě, kde vlastníci narážejí na možnosti zpracovatelských kapacit. Čeká se však i na expedici.

„Jsou problémy s dopravou, nedostatkem vagonů na železnici,“ potvrdil Ivo Koláček. To potvrdili i další správci lesních pozemků.

Přetlak na pilách

Největší přetlak je však na pilách, a to nejen v Česku, protože derecho pustošilo lesy i v sousedních zemích. Nestíhá ani Pila Javořice, třetí největší zpracovatelská kapacita tohoto typu v České republice.

„Jedeme na maximum. Od začátku prázdnin jsme nasadily provoz na všechny možné zákonem povolené prodloužené směny a sobotní směny. Stav našeho skladu je takový, jako jsme nikdy v historii neměli. Více už opravdu nepojmeme,“ vysvětloval ředitel pily Jan Vařeka.

„V naší oblasti je problém v tom, že jsou lesy silně zasaženy kůrovcovou kalamitou v posledních letech, letos extrémně, a do toho přišla větrná kalamita. Bohužel nejsme nafukovací,“ dodal Vařeka.

I on je přesvědčen, že stihnout březnový termín, jak jej stanovilo ministerstvo, je nemyslitelné.

„To opravdu není reálné. Viděl bych to na půl roku. Navíc nikdo neví, jaké nás čeká počasí v zimě, zda bude možné dostat dřevo ven z lesa,“ poukázal ředitel Javořice.

Ministerstvo před pár dny vydalo nařízení, podle kterého musí vlastníci lesů odstranit do konce března dřevo napadené kůrovcem nebo poničené letošními vichřicemi. „

Včasné zpracování dřevní hmoty z těchto kalamit je základním předpokladem pro postupné zlepšování situace v lesích. Povinnosti specifikované v návrhu opatření obecné povahy ministerstva se vztahují na všechny vlastníky lesů, s výjimkou lesů v národních parcích a jejich ochranných pásmech,“ sdělila mluvčí Markéta Ježková.