Zástupci firem a významných zaměstnavatelů z obou regionů, zástupci středních a základních škol, úřadu práce i obcí, ti všichni se aktivně zajímali o to, jak docílit toho, aby se jak děti, tak rodiče začali orientovat na technické obory.

„Nejdůležitější z celé problematiky je informovat a přiblížit technické obory žákům základních škol," uvedla manažerka Mikroregionu Hranicko Marcela Tomášová.

Vendula Hluzínová z Mikroregionu Lipensko s ní souhlasila. „Pokud nebudeme informačně působit na rodiče žáků základních škol, situace se nezlepší," doplnila

Všichni zúčastnění se shodli na tom, že by se mělo více dbát na manuální zručnost dětí už od základní a částečně už od mateřské školky.

„Z výuky mnohdy zmizely dílny nebo pozemky, děti dnes nejsou manuálně zručné možná i proto, že si nikde nemohly odzkoušet práci s nářadím. Velkou chybou je, že rodiče dají své dítě na obor, který nemá v budoucnu uplatnění na trhu práce," vysvětlila Marcela Tomášová a zároveň kritizovala i fakt, že nejen v regionu, ale v celé republice neexistuje propojenost mezi trhem práce, poptávkou zaměstnavatelů a nabídkou učebních a studijních oborů a základním školstvím.

Právě zástupci tří základních škol a jedné střední školy živě diskutovali o řešení.

„Tato problematika mě zajímala, protože dětí, které jsou zručné, čím dál víc ubývá. Abychom děti přitáhli zpět k manuálním pracím, je za potřebí, abychom měli odpovídající didaktické pomůcky i materiál," přiblížil situaci na Základní škole v Hustopečích nad Bečvou její ředitel Jaroslav Bečák.

„Je fakt, že jsme v poslední době investovali do dílen, kdy jsme tam nakoupili materiál a nářadí," doplnil ještě.

Spolupráce na vybavení dílen

Dílny se snaží rozvíjet i Základní škola Struhlovsko v Hranicích.

„Vzhledem k tomu, že jsme přírodně a technicky zaměřená škola, tak máme zájem rozšiřovat tyto aktivity a činnosti. Nyní se budeme snažit dovybavit dílny. Hodně spolupracujeme s průmyslovou školou a naši žáci se podíleli na společném projektu, proto se mnohdy nakonec rozhodnou pro tuto školu," řekl ředitel Radomír Macháň.

„Záleží jen na nás, jak dokážeme žáky motivovat, aby viděli, co se dá dnes moderně v dílnách vyrábět," dodal s tím, že schůzka pořádaná Mikroregionem Hranicko byla pro něj první vlaštovkou k otevření další diskuze, jak dále spolupracovat s firmami, které by se eventuelně mohly podílet na dovybavení dílen.

S tímto postupem souhlasí i Jaroslav Bečák z Hustopeč nad Bečvou.

„Velké, případně mezinárodní, firmy, které mají zájem na tom, aby si vychovaly budoucí zaměstnance, by měly umožnit školám čerpat finance například formou grantu nebo fondu," podotkl.

"Naše schůzka rozhodně měla smysl"

Ředitelka Základní školy v Oseku nad Bečvou Zuzana Kotíková vidí problém nezájmu o technické obory především v nízké informovanosti ze strany učňovských oborů.

„Kdybych dostala zavčas informaci, které firmy hledají zaměstnance a podporují učňovskou mládež, měla bych větší páku pro rodiče, kteří většinou rozhodují o budoucnosti svých dětí a výběru školy," povzdechla si Zuzana Kotíková, která souhlasí se svými kolegy, že zručnost dětí je na opravdu nízké úrovni.

„My máme dílny vybavené na základní úrovni. Navíc nás hodně limitují předpisy ze strany ministerstva školství, kdy mají v dnešní době učitelé pomalu strach nechat žáky stříhat nůžkami nebo pracovat s kružítkem," dodala a poukázala na situaci, kdyby dítě mělo pracovat například s pilkou, vrtačkou nebo kladivem.

„Východisko vidím v tom, že se bude více působit na základní školu, kde dítě nabírá směr, kterým se půjde dál," podotkla.

Jak potvrdila Lenka Čaganová z jedné z hranických firem, poptávka po vyučených studentech je, těch je ovšem nedostatek.

„Těžko hledáme elektrikáře a my potřebujeme do výroby především je nebo lidi s technickým vzděláním. Vítáme proto jakoukoliv iniciativu nebo aktivitu, která nám pomůže tyto zaměstnance zajistit. Proto jsem doufala, že pro to všichni společně něco uděláme. Naše schůzka rozhodně měla smysl, ale je zde spoustu faktorů, které nedokážeme ovlivnit," sdělila s nadějí, že má smysl pokusit se dostat polytechnickou výchovu do základních a třeba i mateřských škol.

Vyučit se pro konkrétní firmu

Snad se tak společnými kroky podaří změnit orientaci na technické vzdělávání, které má v regionu dlouhodobou tradici.

Jak už zmínil Radomír Macháň, již dnes existuje spolupráce Střední průmyslové školy v Hranicích s místními významnými firmami.

Žáci učebních oborů mohou dostávat i motivační stipendia a navíc zaměstnavatel připomínkuje školní osnovy tak, aby co nejvíce vyhovovaly aktuálním potřebám s ohledem na technický pokrok. Spolupráce s technickými školami je určitá jistota pro žáky a jejich rodiče.

„Pokud se žák vyučí nebo vystuduje pro konkrétní firmu, získá nejen praxi v průběhu studia, ale také možnost získat zaměstnání a mnohých případech nutno říci i dobře placeného zaměstnání,"u­zavřela manažerka Mikroregionu Hranicko Marcela Tomášová.