Je možné ověřit pravdivost fotografie?
Ověřit takovou fotografii určitě není jednoduchý úkol, nicméně pokročilý internetový uživatel by měl být schopen za pomocí otevřených nástrojů tuto fotografii ověřit. Tedy za předpokladu, že na to má čas, a že dané nástroje zná.
Které to konkrétně jsou?
Například nástroje na zpětné vyhledávání obrázků jako jsou Google Images, Yandex Images či TinEye nám mohou pomoci najít původ obrázku, respektive web či profil na sociálních sítích, kde byl obrázek sdílen jako první. V tomto případě je to trochu komplikovanější, protože z mnoha stránek byla již fotografie stažena. Jakmile však dáte něco na internet, jen tak to nezmizí, fotografie se dá dohledat díky lidem, kteří si ji například uložili, a také pomocí internetových archivů.
Zkoušela jste autentičnost fotografie sama ověřit? Můžete poskytnout nějaké závěry?
Zběžně jsem se o to za použití zmíněných nástrojů pokusila. Zjistila jsem, že to není jednoduché, jelikož všechny stránky, které fotografii jako první zveřejnily, ji smazaly.
Proč je důležité mít k dispozici původní fotografii?
Z nalezené původní fotografie lze vyčíst metadata. To jsou data o tom, kdy byla fotografie pořízena, na jaké zařízení a podobně. Díky nástrojům typu FotoForensics zase můžeme zjistit, zda bylo s fotografií nějak manipulováno v editačním nástroji.
Dále si přečtete:
Jak běžné jsou pokusy o diskreditaci politiků?
Jsou fotomontáže trendem?
Jak lze hodnotit výstup primátorky?
Předpokládáte, že se nakonec původní fotografie dohledá?
Záleží na tom, kdo ji pořídil a za jakým účelem. Pokud to byl někdo, kdo má politické ambice a bude se mu to hodit, tak se určitě objeví. Pokud originální fotografie potvrdí verzi paní primátorky, tak se o to bude sama snažit. Pokud ji naopak očerní, budou se snažit její protivníci. Ani jedna z variant nebývá běžnější než druhá, záleží na motivaci.
Co znamená fakt, že se fotografie objevila na internetu z neznámého zdroje?
Není to rozhodně nic neobvyklého. Neznámý zdroj může být způsob, jak skrýt skutečnou identitu původce, který například nechce být s fotografií spojován. Nicméně automaticky to snižuje kredibilitu dané informace a ztěžuje to ověření pravdivosti obsahu.
Jak hodnotíte výstup primátorky, ve kterém přiznala, že k zachycené situaci mohlo před lety dojít?
Výstup primátorky, ve kterém připouští pravdivost fotografie, může být taktikou ke zmenšení potenciální škody na její reputaci. Pokud by lhala, jednalo by se však o velmi riskantní krok, který by se jí mohl vymstít. Primátorka tvrdí, že fotografie je dva nebo tři roky stará. Pokud se najde původní fotografie, lze pravost tohoto tvrzení opravdu velmi jednoduše ověřit. Stejně tak se o to můžeme pokusit i laickým pozorováním fotografie. Například porovnáním doplňků a oblečení z fotografie s jinými snímky.
Jsou takovéto pokusy o diskreditaci politiků běžné?
Ano, pokusy o diskreditaci politiků prostřednictvím fotografií, ať už skutečných nebo manipulovaných, jsou bohužel velmi běžné. Tyto techniky jsou součástí širší strategie s cílem ovlivnit veřejné mínění a získat politickou výhodu. Politika je do velké míry souboj o moc a kdykoliv se objeví nějaký náboj pro konkurenční politiky, tak ho samozřejmě rádi využijí.
Proč zrovna tato fotografie započala veřejnou diskuzi?
Protože drogy jsou kontroverzní téma. A kontroverzní témata přitahují pozornost lidí. Toto téma lze velmi jednoduše bulvarizovat. A lidé zkrátka mají rádi skandály.
Jsou fotomontáže novým trendem v boji o politickou moc?
Manipulace obrazovými materiály se jako forma propagandy používá už po staletí. Nyní je ale taková manipulace dostupnější, zvládne jí i průměrný uživatel informačních technologií a s nástupem umělé inteligence lze manipulaci udělat jednoduše během pár sekund. V dnešní digitalizované a polarizované společnosti jsou obecně dezinformace a manipulace se zprávami a obrazy často využívána k ovlivnění veřejného mínění. Je to výzva, kterou musíme jako společnost řešit, aby bylo zajištěno, že veřejná diskuse a rozhodování jsou založeny na pravdivých a ověřených informacích.