Do těla se její larvy dostanou po kousnutí komára. V těle psa mohou dorůst až do délky třiceti centimetrů. V Evropě se šířící srdeční dirofilariózu způsobuje výskyt červa, respektive hlístice Dirofilaria immitis.

„Pokud z larev, které přenesl na psa komár, dospěje větší množství červů a přesunou se do srdce, brání jejich přítomnost pohybu srdeční chlopně,“ popsala nebezpečí veterinářka z Parazitologického ústavu Slovenskej akadémie vied v Košicích Martina Miterpáková.

A jaké jsou příznaky? Průběh nákazy je dlouho neviditelný a o to zákeřnější. Než červ vyroste, trvá to i několik měsíců a majitel si nemusí žádných komplikací vůbec všimnout. Později nakažení psi mohou působit unaveně a apaticky, zhorší se jim dýchání a po fyzické námaze se u nich vyskytuje chronický kašel.

Zároveň jsou napadená zvířata infekční. Červi, kteří se u nich postupně vyvinou, v jejich těle produkují nové larvy, jež kolují v krvi infikovaného psa. „Takové zvíře je zdrojem infekce pro místní komáry – nakazí jich stovky. Jejich prostřednictvím se pak larvy přenesou na další psy v nejbližším okolí,“ vysvětlil proces parazitolog David Modrý.

Léčba je náročná a dlouhá

Dobrou zprávou je, že na onemocnění existuje léčba. Byť je zdlouhavá a náročná. Nejprve je nutné léky zničit samotného červa, zároveň ale musí brát pes antibiotika a přípravky na potlačení zánětu. Mrtvý parazit navíc může v těle způsobit i embolii. Léčba proto musí proběhnout v klidovém režimu a její délka se tak může protáhnout až na několik měsíců.

Mnohem častěji než Dirofilaria immitis se ve střední Evropě, včetně Česka, objevuje Dirofilaria repens. Menší červ se zabydluje v podkoží v oblasti hlavy, krku a příležitostně proniká do očí. Napadá nejen zvířata, ale také lidi. Hojný výskyt Dirofilaria immitis je pro vědce alarmem. V našich končinách se dlouho nevyskytoval. „Dosud jsme se s tímto parazitárním onemocněním setkávali v rámci Evropy spíše v jižních státech,“ doplnila veterinářka Miterpáková.

Dirofilaria immitis se vyskytuje v Portugalsku, Španělsku, Francii, Itálii a Řecku. V Itálii, v údolí řeky Pád, bylo jednu dobu nakaženo dokonce padesát až osmdesát procent psů. Šlo ale o uzavřenou lokalitu, dnes infekce řádí po celé zemi. A nejen tam. „Je možné potvrdit, že prevalence psí a kočičí dirofilariózy se zvyšuje a šíří se do severovýchodních a středoevropských zemí, přičemž jsou hlášeny nové případy psí dirofilariózy v zemích dříve považovaných za prosté onemocnění,“ uvedli ve své studii vědci Salamanské univerzity ve Španělsku.

Jen otázka času? 

Na Slovensku zkoumají výskyt hlístice už patnáct let. V roce 2021 bylo na jeho přítomnost pozitivní už pět procent testovaných zvířat. Zvýšené riziko nákazy hrozí především v oblastech Podunajské, Záhorské a Východoslovenské nížiny. Rozšíření do Česka tak může být jen otázkou času.

„Nemyslím si, že by se do Česka v budoucnu nemoc dostala prostřednictvím infikovaných komárů, kteří přeletí hranice. Mnohem pravděpodobnější je, že se tu objeví pes, kterého si někdo dovezl z útulku ze zahraničí, nebo pes, který vycestoval se svým majitelem a parazita si pak přivezl domů,“ doplnil parazitolog David Modrý.

Účinnou obranou je podle odborníků po dovolené kontrola u veterinárního lékaře a prevence v podobě pravidelného podávání antiparazitik.